Jazero v údoli konca

už sem vše řekl, jestli omluvu příjmeš je na tobě, dál mě to netrápí *řeknu, roztáhnu křídla... amáchnu snimi což vytvoří měnší poryvv větru (přece jenom 7m na každou stranu) a odletím*

Wow...*obdivujem, ake má krídla*

Tak..A toto je omluva od podřízeného shinobi..... Asi řeknu Hokage, aby ho naučila slušným mravům.. *Podívá se na Angel.* Tak.. Půjdeme do vesnice a já ti něco koupím k jídlu jo ? *Usměje se na ni*

*Kývnem hlavou, že súhlasím*

-No doufejme, že si tohle nevezme jako něco zlého.- *Nastaví loket, aby ho za něj chytla.* Tak.. Můžeme vyrazit ? *zeptá se s úsměvem.*

*Chvílu sa čudujem na ten loket, a potom ho chytim zaň*

*Usměje se a pomalu vyrazíme.* Tak.. Huráá domů.. (musíme nějak dodržovat normy takže tak 10-15 min a budeme tam jo ? )

(ha? Ta cesta je tak dlhá? )

(Tak méně budiž.... Ve 22:40 tam budeme )

(Tak či onak sem napíšu jestli to tam je )

*přiletí k jezeru, přistane na břehu a křídla mu ihned zmizí, sednu si a dívám se na hladinu*

Jo.. ušklíbnu se a kráčím blíž.

*Vrátim sa sem z Iwagakury, sadnem si k jazeru a začnem meditovať*

Prohrabou se mi nohy do země. Dělej..

*Začnem pomaly trěnovať s vodou podla vlastnej vôle*

Ne, nechci. Rázně mu odpovím. Takže jsem předtím byl ve vězení v Suně?

Já vím! Řeknu mu na to a v písku se nehýbu.