Jazero v údoli konca

Pokial je v tebe bijuu, tak mu musis verit, ze svoju silu zvladnes ovladat sam,aj keby ta neviem jak nenavidel...*pozriem sa na oblohu*

To je dobre *usmejem sa*

To i ja dufam *zasmejem sa*

Hm...i ja dufam *usmejem sa*

Jo mam *chytim sa za brucho*

Dobry*odechnu si

Um...jo *smutne poviem*

C-co je*ptam se nechapave

Oh..nic, len to, ze nepamátam si, ako som k mojmu bijuu prisla vies *poviem potichu*

Dam ti ruku na rameno *to ja taky ne

*přichází zamyšleně k jezeru s rukama v kapsách a přitom se uvnitř opět hádá s démonem*

*sklonim hlavu k zemi a pri tom si vsimnem cloveka kus od nas a spomeniem si, ze bol v Konohe, ked sme tam boli*

Taky si ho vsimnu ale ignoruju ho a prstem ti zvednu bradu *co se deje

Ale nic *scervenam a lahnem si na zem*

*sednu si ke břehu a zadívám se nepřítomě na hladinu, jsem stále trošku imo, ale poznám že je mi zima, tak se mi oběví křídla a já se do nich "zabalím" aby mi bylo teplo*

Vidim ti na ocich ze mas problem*

Ozaj nic sa nedeje...*zrazu si vsimnem v dialke toho cloveka a zareagujem* Woow, on ma taktiez kridla *omylomto vykriknem a scervenam a skrutim sa do klbka na zemi od hamby*

*vyruší mě křik a tak vednu hlavu směrem ze kterého se ozval*

Ale prosimte za svoje slova se nemusis pred nikym stydet*usmeju se

Ach, ale mohla ssom to povedat aaspon potichu *zakoktam a sčervenam*