Tsuchikageho pracovna

-Odpověď mladého hocha.- *Dá si ruku na obličej a pak se usměje.* No dobrá.. Nechám tě tady.. Ale slibuji ti, že pokud Akatsuki bude vědět něco co patří za tyhle hradby... Ty budeš mrtvý.. Zatím tě nebudu prohlašovat za shinobia, ale časem se ukáže.
*Uvidí Alex.* -Já si říkal, že jsem něco slyšel..- *Naznačí ji, ať jde dovnitř.*

*skočím cez okno dovnútra..* Zdravíčko Nomi.. *uškrniem sa a trochu sa zasmejem* Pardon za tento vstup, lenže nejak som bola moc nadšená.. *usmievam sa a tlmím chakru, aby im niečo neprišlo nepríjemné*

Mám teď odejít? Zeptám se po tom co mi povolí tu zůstat. Pak se jen podívám na Alex, která tu skočila přes okno.

Ach.. Co jsem si říkal s tím oslovováním Alex.. Je tady host... *Podívá se na ni.* No.. Co s tebou nadělám ? Potřebuješ něco ? *Pak se podívám na Hitsumara.* Co se týče tebe.. Můžeš jít.. Ještě si tě když tak zavolám

Ale ak chce môže ostať *myknem plecom a pozriem na Nomiho..* Prepáč, len mám proste dobrú náladu.. *zasmejem sa a ruky dám do vreciek*

Tak povídej.. Copak se děje, že jsi tak tak veselá ? Posaď se. *Ukáže na volné místo.*

Ach nie.. musím stáť.. *smejem sa* No.. ovládla som Gobiho.. *uškrniem sa*

No.. To je skvělé.. Teď se snad budu bát, až budeme bojovat *Usměje se.* A to je vše ? Není tu ještě třeba něco ?

Hm.. neviem.. *pošúcham si hlavu* Vo vesnici je všetko v pokoji... jedine sa tu celý čas túlal Hitsumaru.. *poviem a palcom ukážem na dvere, ktorými odišiel*

V poriadku.. *prikývnem a pomyslím na Sarugata.. neviem či stále nie je Akatsuki.. ale rýchlo som musela upatlať tú myšlienku..* A sme si niečo dohodli.. nechcel by si nachvíľu vypadnúť od papierovačiek a dať si skúšobný súboj?

Ehhmm.... No.. Mohli bychom.. Jestli se ti chce. *Usměji se a zvednu se.* Tak dobrá.. Tak půjdeme na cvičiště ne ?

No.. tak dobre *prikývnem a uškrniem sa* (práve keď idem von odpovieš ._. neviem kedy sa vrátim)

(To je v pohodě.. Stejně musím ještě něco jiného dodělat. )

*zaklopem na dvere*

uch.. *pošúcham sa po hlave a pozriem na Nomiho.. zacítim chakru..* To je Angel.. *uškrniem sa..* Tak ja pôjdem.. *poviem Nomimu a vyskočím von oknom do ulíc*

*na druhy den sa zobudim pred dverami, lebo cakam, kedy sa objavi Nomi* -kde by mohol byt?-

*Když už tu konečně je.. Tak se ozve.* Dále...

*pkmaly vstupim a obzeram sa, ci jr tu Nomi. A ked ho uvidim poviem* Um...nerusim? *poviem potichu*

Vůbec ne.. Konečně po té práci někdo, koho tady rád vidím... *Usměje se na ni a ukáže ji ať jde dovnitř.* Pojď sem. Promiň, že jsem se tak dlouho neukázal doma.. Když jsem s tebou trávil čas, trochu se mi to nakupilo tady.

*pridem k tebe* ja to chápem...veď si Tsuchikage *usmejem sa*

*Zvedne se a vezme ji za ruce a přitáhne si ji k sobě s úsměvem...* Ale je to na nic... Přicházím tak o čas, který mohu strávit s tebou.

*znova sčervenam v tvari a nakoniec ťa obijmem* priznam sa, chybaš mi *poviem potichu*

Vždyť ty mě taky... Proto mě tak trápí, že tady trávím více času než doma.. Ale co ty ? Trénuješ nebo chodíš někam ? Byl bych nerad, aby si se stále jen nudila u mě doma. *Opře si hlavu o její rameno a začne trochu točit boky, až to skoro vypadá, že tančí.* Dnes ale asi půjdu domů.