Ulice Konohy

Krásu? Pochybujem, že v tme niečo uvidím, i tak.. Z kancelárie mám brilantný výhľad *odporujem ti*

věř mi, vím o čem mluvím, naposledy se proletím, a chci aby jsi to viděla z mého pohledu když už mi to zakážeš, jsem schopen tu podmínku příjmout *řeknu a usměji se* nejsem ten typ co by takhle zabíjel, navíc je to proti mému slibu

Leť si kľudne poslednýkrát sám, ja si tam dojdem peši *ukážem na bodovu Hokage*

A co já? *zakřičím žárlivě*

jestli nemáš strach tak pojď *usměji se*

Bohužial, Ryuu, mám ako vidíš prácu *usmejem sa na teba, ked sa na teba obrátim* Nemám strach *poviem a som k Angelovi otočená chrbtom*

*du k lavičce opodál* Jasně, já se klidně vyspím venku ... *žbrblám si, potom si lehnu na lavičku a po chvíly usnu*

*mávnu křídly kteé způsobí větší závan větru a vzlétnu vzhůru, poté se vrátím a zezadu tě chytnu pod rameny tak aby si se nemohla bránit a rychle stebou vyletím vzhůru, udělám kolečko okolo konohy aby jsi se pokochala a potom mířím k tobě do kanclu*

*had sa doplazí k Ryuuovi, obmotá sa okolo neho a vezme ho do kancelárie Hokage*

*s Tsuchikagem vedľa seba smerujeme do Ichiraku*

Takže kam půjdeme ? *Usměje se* Doufám, že to nebude nic nóbl.. Takové podniky nejsou moc pro mě, pokud ovšem nejde o večeři s někým pro mě důležitým.

Takže reštaurácia padá.. *zmením smer* Máte radi rámen?

To jsem si mohl myslet. *Věnuje tentokrát úsměv Nami* Jistě kdo by neměl. Obzvlášť když jsem v Konoze, kde je podle všeho nejlepší. Tak mě veďte. *Pokračuje dál za ní a už se jen optám* Doufám, že jsem vás nedostal do rozpaků v té kanceláři ? Jen jsem chtěl být slušný, když už jdu s tak váženou osobou.

*pousmejem sa pri poznámke, ktorá hovorila o rámene, no zachovám si celkom vážny výraz.* Určite neostanete len pri jednej miske.. *pokračujem ďalej a po chvílke sa ozvem* To je v poriadku, spracovala som to celkom rýchlo. *znova sa pousmejem a už sa blížime ku stánku* //píš už tam

*přijdu do jedné temné ulice, kde si v rohu sednu a dál se držím za břicho* Ksoo .. Hajzl! Gaah *vykašlu krev*

*uvidím toho týpka z dneška, pomalu vstanu a belhavím krokem du za ním*

Ty! *řeknu ledovím hlasem a vyprsknu krev, dám si ruku před ústa a začnu mluvit* Co tu chceš?!

*V ulici zmiznem a ostane za mnou len obláčik dymu*

No věděl bych co nechci. Řeknu a zastavil sem se. Kde jsi k tomu přišel?

Co ti je do toho?! Já se tě ptám co tu chceš!

Přespat. Odpovím mu.

*Jde okolo a uvidí jednoho z těch malých hadů, kterého viděl i v lázních. Rychle ho chytne a dá mu vzkaz na záda. Pak pokračuje dál a vidí nějaké dvě osoby, ale drží se stranou....*

*Pokračuje dál k bráně.*