Tsuchikageho Dům

Nie, sim v poriadku. Už odmala viem, že mam slabe zdravie *usmejem sa*

To je v pořádku Angel... Nemusíš se už bát.. Dokud budeš se mnou, nic se ti nestane. *Usměje se.*
//Musím jít.. Dobrou noc

*usmejem sa* Arigato *dam ti pusu na licko a potom pomaly zaspim znova* //dobru

*Probudí se a když vidí, že prospali celý den, tak ho to trochu překvapí.* -My jsme ale lenoši.- *Šetrně hladí Angel a snáží se jí klidně probudit tak říká tichým hlasem.* Angel... Vstávej.. Nesmíme takhle lenošit. *Dá ji pusu na rty.*

*ked ma pobozká, prebudim sa* O-ohayo,Nomi *poviem potichu. Pochvili sa zdvihnem z postele, ale zatočí sa mi hlava a spadnem*

Copak je ? *Zasměje se a nakloní se k ní a opět ji políbí.* Dobrý večer lenochu. *Usměje se a pomůže ji, aby si sedla.* Co oto děláš ? Nesmíš dělat tak náhlé pohyby.. Je to tak o zatočení hlavy.

Um...jo *chytim sa za tvar a zrazu zistim, ze som horuca a nestale mam cervenu tvar* Nomi...um...dajak sa necitim dobre zatoci sa mi hlava znova*

Copak je s tebou Angel ? *Ustaraně se na ni podívá a pak ji sáhne na čelo.* Ty jen hoříš Angel..No... To nevypadá na trénink.. Budu se muset nyní o tebe starat. *Usměje se, vstane a přikryje ji až po krk.* Zůstaň tady.. Přinesu ti nějaký prášek, bylinkový čaj a něco k jídlu. *Usměje se na ni a pak vyjde z pokoje.*

//Ahoj ^^

Jjo *poviem potichu* -Čo je to so mnou?-

*Po chvíli přijde s čajem a práškem a nějakou rýží.* Tak.. Tady to máš. *Usměje se a položí před ní rýži.* Promiň.. Nic jsem takhle rychle nemohl najít, ale snad to bude stačit.. Pak si dej prášek a vypij čaj a lež.. Já tu u tebe budu.

Arigato *poviem s usmevom, aj ked nemam chut na jedlo. A zrazu sa mi spustia slzy*

Proč ty slzy Angel ? Děje se snad něco ? Pověz mi to prosím... *Chytne ji za ruku a dívá se na ní.*

Gomenasai, gomenasai, Nomi *začnú mi tiecť slzy ako o závod*

Za co se omlouváš prosím tě ? *S úsměvem to vše řekl a pak ji objal.* Vždyť se nemáš za co omlouvat...

Promin...jen...um...ja cítim trochu, že som ti tu na prítaž *obijmem ta s plačom*

Jakou přítěží prosím tě ? Jak tě to vůbec napadlo.. Kdyby si byla zátěž, nedělal bych si s tebou tu starost a nezachránil tě tenkrát. *Usměji se.* Navíc mi připadá, že ti to vše dlužím, když se tak staráš, takže nejsi přítěží, jsi osobou, kterou budu chránit a bránit *Stále s úsměvem ji objímá a hladí ji po zádech.* Už si si navíc zasloužila, aby se o tebe někdo staral.

Nomi...um *silno ťa obijmem*

Copak se děje Angel ? *Když ucítí, že ho objala silněji, opřel si svou hlavu o její.*

Um...nič, len som nejako unavená. Prepáč, že sa tak chovám *utriem si slzy*

Už jsem ti řekl, že je to v pořádku.. Vím, že si byla dlouho sama, takže ti musí dělat trochu problém si zvyknout na tohle. Ale neboj.. Já s tebou budu. *Usměje se a políbí ji.* Už jsem ti propadl, takže je pozdě abych se tě zbavil. *Usměje se.*

um...Nomi, bojím sa že sa nakazíš odo mňa, keď ma budeš stále bozkávať *poviem potichu s únavou*

To je to poslední, čeho by si se měla bát Angel.. Já to nějak přežiju.. A navíc.. Chci,miluji tě, tak tě líbám.. Tak už to bývá *Usměje se.* Tak.. Nechám tě odpočívat jo ? Ale pokud chce, abych tu ještě byl, tak není problém Angel. Ale jinak tě už nechám

P-prosím, ostaň tu so mnou *pozerám sa ti do oči* N-nechoď preč...

No dobrá Angel. *řekne s úsměvem a pohladí ji po rameni a pak po tváři.* Zůstanu tu, dokud neusneš a pak jen vše odnesu a přinesu si sem nějakou deku nebo něco, abych byl tady u tebe. Nepůjdu nikam.

Tak jo *usmejem sa na teba unavene*