Ichiraku ramen

Ja si prosím kurací.. *poviem a sadnem si*
/Ichiraku guy: Dnes tu nie ste s Ryuuom? *spýta sa ma, ked nám pripravuje rámen*
/ja: Odvčera som ho nevidela.. Nebol tu? *začudujem sa*
/Ichiraku girl: *zasnene pozerá na Tsuchikageho xD*

*Jen se usměje na tu holku u kasy.* Já si dám to samé co Hokage. *Pak obrátí pohled na Nami a uvidí, že se stydí.* -Páni.- *Dá si ruku na hruď a pomalu dýchá, ale ne nahlas, aby to nebylo divné.* -Co to se mnou je ?- *Dál sedí a čeká, ale do toho se optá.* Povězte mi něco o sobě. Jen nějaké ty informace, které byste dala třeba jen známemu. Cokoliv.. Nechci aby řeč stála *Usměje se*

*obrátim hlavu na teba* Ja by som sa skôr opýtala, čo o mne už viete.. Aby som nehovorila zbytočnosti, ktoré už poznáte.. *potom sa pozriem na Ichiraku chlápka* Všetko, čo tu dnes zjeme, je na tých troch zvráskavených starcov..

Takže.. Jmenujete se Uchiha Namine. Jste Hokage Skryté Listové. To je vše. *usměji se* Mohu mít tu samou otázku ? *Když přinesou rámen, tak už jen ze vzdálenosti to voní skvěle.* Páni.. Už se docela těším.

Popravde.. Taktiež neviem nič okrem vašeho mena a titulu *prisuniem si rámen a nadýchnem sa jeho vône. Chytím paličky, ktoré rozpolím* Itadakimasu.. *začnem jesť*

Idakimasu. Tak o mě toho ani moc není. Senseie jsem měl také Tsuchikageho, mám KG tak jako i vy, ale už jste slyšela co mám za KG. Narodil jsem se v klanu, který nebyl moc známý v Iwě. A je mi 27 let. Ano vím, jsem starý, ale neberu to jako nevýhodu. Mám rád spoustu věcí. Procházky, chození na večeře s přáteli, povídání si a jiné sociální aktivity. Nesnáším marné souboje, které nemájí smysl...Nesnáším drzé lidi, kteří se vyvyšují na někým... To je asi vše.. Jinak vám odpovím na co jen budete chtít. *usměji se a dám si ten rámen.* Panečku. Nejlepší co jsem kdy jedl. Pochvala pane, je to úžasné. *Dál jím a poslouchám Nami*[/color]

Mne je 18.. Preto netuším, či ma za Hokage zvolili kvôli mojim schopnostiam, alebo to bol zo strany rady starších len taktický ťah, aby mali pod dozorom Uchiha klan, ktorý je znova obnovený a rozrastený.. Ale tieto veci nebudem rozoberať do hĺbky, sú to záležitosti Konohy. *rozprávam medzi sústami* Čo mám rada?.. Svoju prácu? *zamyslím sa* Je viac vecí, ktoré nemám rada.. Nemám rada, ak ma niekto nerešpektuje, tiež nemám rada, keď sa ubližuje slabším a bezbranným, nemám rada klamstvá, som za úprimnosť..

Tak to je fajn. Líbí se mi, že jste tvrdá, ale máte i smysl pro spravedlnost. *usměji se* A kdopak je ten váš Ryuu. Smím -li se optat ?

Mnoho ľudí, aj tí z Konohy, si myslia, že som harpia.. Ja len beriem svoju prácu vážne a zodpovedne. Človek musí byť tvrdý, ak chce, aby jeho.. poviem to dosť odvážne a neslušne.. "podriadení" *pri tom slove ukážem prstami uvodzovky* vykonali svoju prácu na 100%.. Ak to nie je 100%, na scénu prichádzaju straty v podobe ľudských životov.. *odsuniem svoj prázdny tanier bokom a dám doň paličky*

*Dojím a také odložím misku.* Jsem toho názoru taky, ale někdy je třeba ukázat i dobrou tvář, i když se to jak jsem dneska viděl moc nevyplatí. Každopádně vidím, že to opravdu na svůj věk berete se zodpovědností. *Usměje se* Tak Nami... Máte sourozence ?

Ako som povedala na začiatku.. Vek nehrá žiadnu rolu, som Hokage, takže si plním svoje povinnosti na maximum. To isté očakávam však aj ja od ostatných. *napijem sa ešte vody* Súrodenca nemám, som jedináčik.. Ale takého mladšieho brata mi práve nahrádza Ryuu.. Je to večné dieťa.. *usmejem sa pri jeho mene a rozmýšľam, kde asi tak môže byť*

Tak aspoň že tak. Jsem taky jedináček... Řekněme, že rodiče prostě moc brzo umřeli, ale dá se to překousnout. Ve vesnici jsem takový ten Tsuchikage, který se snaží, aby bylo co nejmíň chyb. A když se nějaká objeví, ukáži se a někdo dostane přes uši. Obrazně řečeno. *Usměje se.* Já věřím, že na věku nesejde, ale stále jste mladá a musíte se ještě do toho dostat, ale já vám to přeji. Takže dáte si ještě nebo už se rozejdeme ?

Skúsenosti.. To je to.. Myslím, že práve tie sa mi jedného dňa stanú osudné *usmejem sa* Len si ešte niečo dajte, keď je to zadarmo *zasmejem sa svojim prenikavým zvonivým smiechom*

Máte nádherný úsměv, jsem rád, že od toho kamenného výrazu v kancceláři jste se dostala do dobré nálady. Nebudu jíst, pokud si nedáte i vy. A stejně nemám už hlad. Máte ještě nápad kam jít nebo už mám vypadnout ? *usměje se.*

Napadajú ma lázne, ale asi to je nevhodné *obrátim sa na teba a čakám na reakciu*

No jsem trochu ztuhlý, ale to spíš vám by to mohlo vadit. *Usměji se.*

Nevidím v tom žiadny problém *myknem plecami* Nehanbím sa

Tak budu rád.. Stejně se mi ještě moc odtud nechtělo.. Je to nádherné místo. *Usměje se a zvedne se.* Arigato vám i vám Nami. *Ukloní se úplně na prodejce a pak jen hlavou na Nami.* Tak můžeme jít ? *Zkusí to podruhé.. Opět pomalu zvedne loket.*

Necítim sa na to *tentokrát som z toho v rozpakoch neni. Vydám sa preč zo stánku*Arigato a oyasumi.. *poprajem a smerujeme do lázní* //asi už píš rovno tam

*prídem si a vyčerpaní po dni a už po 15 rokoch si požiadam rámen* 3 krát rámen

*keď dojem zaplatím a odidem*