Nemocnicaa

Z lékárny jsem přes skleněné dveře viděl vcházet Nomiho, který šel dál. Přišlo mi že mě neviděl a tak jsem v lékárně předstíral že si něco vybírám. Ve skutečnosti jsem se ale soustředil na jeho čakru a zjistil jsem, že je s dalšími dvěmi osoby, jejichž čakru už znám. Co tady ksaskru dělají?! Co dělají v Konožské nemocnici? To nemůžu mít chvilku klidu ?? (To by jste si asi měli říkat spíš vy =D ) Říkám si v hlavě a dívám se po lécích.

Nech ho Hiro... Dokud nic neudělá, tak ho nechám na pokoji a stejně za chvíli jdu, jen jsem chtěl vidět ještě naposledy Angel. *Usměje se.* Já se spíš chci omluvit za to, že jsem ji vystavil nebezpečí, když jsem ji nechal v té technice. Kdyby se něco pokazilo, možná by tady už nebyla.

A hlavně.. Než odejdu... Angel ? Odpouštíš mi ? Jediné co potřebuji je to, aby si mi odpustila a já pak budu klidnější. *Usměje se na ni u dveří.*

*Pak se podívá na Hirota.* Tak promiň, ale trochu mi mizukage přijde jako nějaký hňup, když ho baví vesnice dobíjet.. A jsi tedy ještě vůbec kazekage nebo máš nějaké prostředky ? Vojáky ? Shinobi ? Nebo jsi s Konohou jen proto, že nemáš kam jít ? *Začne vyzvídat, protože mu to nedává smysl.*

Kluci,klid *usmejem sa* to skor ja som vobec nic neurobila a nebranila som sa vobec *zosmutniem*

Nic si z toho nedělej.. Já jsem rád, že jsem ti byl na blízku a ochránil tě. *Přijde k ní a usměje se.* Odpusť mi prosím.. Usměj se a já půjdu, musím si vyřídit věci ve vesnici.. Ty můžeš přijít kdykoliv pokud budeš chtít.

*usmejem sa* dekuji vam obom za vsetko *zacnem jest polievku*

Nemáš zač.. Pro tebe všechno co ti jen mohu dát... Ale i tak.. Omluvám se ti.. Odpustíš mi tedy ? Abychom mohl v klidu a šťastný odejít ? *Usměje se na ni a chytne ji za ruku.*

*zasmejem sa* jasne, ze ti odpustam, ved ani nieje zaco *usmievam sa*

Ale je... Málem si přišla kvůli mě o život... Moc se ti omlouvám. *Chytnu tvé ruce a dám si na ně hlavu.* Nikdy bych si neodpustil, kdybych ti ublížil nebo by se ti něco stalo.

*sklonim sa k tebe* Nomi, zabudol si? Ja som taktiež ninja, tak mi prosim trochu ver ano? *usmejem sa a obijmem ta*

Já to vím, ale včera by stačila jedna chyba a přišel bych o osobu, která je mi na celém světě nejvíc drahá. *Obejme ji též.* Nechtěl bych, aby si mi zmizela...

*som ticho v tvojom naruci* Nomi, neviem preco, ale asi ta mam moc rada *spustia sa mi slzy* ale nemozem si to dovolit...

*Pohladí ji po tváři a usměje se.* A proč by si nemohla ? Můžeš vše co chceš. Pokud jde o tvého démona.. Tak to nebude problém.. Klidně opustím vesnici a vzdám se titulu.. Půjdeme někam kde je klid.. Někam, kde nikomu nebudeme vadit. *Dál ji hladí po tváři.*

*scervenam* Ale jja to myslim trochu inak, ze si to nemozem dovolit *sklonim hlavu*

Ale proč ? Co ti brání ? *Dívá se na ni se slzami v očích.*

Vies, ja som z Konohy a neskor som ju opustila a slubila som si, ze ked budem silnejsia sama v sebe, vratim sa do Konohy a nic mi v tom nebude branit. Ved vies, ninja musi skryvat svoje emocie, inak silmejsi nebude *slzy sa mi silno spustia* Dokelu *otocim sa od teba a zakryjem si tvar*

*Když ji uvidí plakat, tak ji vezmu ji za ruku a druhou rukou ji pohladím po tváři.* Je to naopak Angel.... Shinobi se stane silnějším jen pokud má pro někoho.. Miluji tě a nechci tě ztrati jen tak... Nechci, aby si mě opouštěla... Bez tebe budu nešťastný, ale když si to tak přeješ.. Nemohu to změnit. *Pohladí ji párkrát po tváři a usměje se.* A neplač.. Mám radši tvůj úsměv než slzy....