Tsuchikageho pracovna

Dokud máme na své straně jinchuriky, máme šanci, že Akatsuki porazíme.. A navíc i z osobních důvodů musím Akatsuki porazit.. *Skloní hlavu a zase se dívá na nějaké papíry..* Mohl bych si někdy prověřit jako moc si silná.. Můžeme si dát přátelský souboj.

V poriadku nie je problém.. len ešte Gobiho sily neovládam úplne.. *myknem plecom..*

To nevadí Alex... Můžeme kdykoliv budu mít čas, nebo až se dostanu z těhletěch papírů. *Prohlídne si ty hromady.* Tak máš rozchod... Můžeš jít kam chceš a pokud jsem tě vyrušil od něčeho, můžeš se k tomu vrátit.. Já to tu budu muset dodělat.

No.. vyrušil možno ani nie.. len teraz kto vie čo budem z nudy robiť.. *=.= vstanem a idem ku dverám..* Ách.. asi sa pôjdem znova skúsiť opiť.. *počuť ma len od dvier, keď ich zatvorím.. potom odídem*

Opít ? Panebože.. Nějak moc už vyrostla... *Usměje se nad tím a dál maká.*

*Přijde sem opět zasedne za stůl a začne s těmi důležitějšími papíry.* Dnešek tu už strávit nehodlám. *řekne si a pustí se do papírování.*

Co ? -Že by se už probudila ?- *Zamyslí se a pak křikne.* Dále !

Trochu se zapotím a pak otevřu dveře. Vstoupím do místnosti a nejprve pozdravím. Zdravím, Tsuchikage.

*Pozná ho a tak s překvapením se zeptá.* Co tady proboha děláš ? Neříkal jsem ti posledně, že pokud tě uvidím a něco provedeš, že tě budu muset zadržet ? *Zvedne se ze židle a stále je ve střehu.* Co tu chceš ?

Nemám v úmyslu nic tu provádět, chtěl jsem se jako pomocná ruka připojit do téhle vesnice... povím s lehkými gesty pohazování rukou a nečekám na 100% že by mě přijmul.

*Zasměje se trochu povýšeně.* A co, že tě najednou napadlo připojit se k vesnici ? *Podívá se na něj se složenýma rukama a dál ho pozoruje.* Nepřišel si mi jako materiál pro službu vesnici..

*objavím sa na streche, utlmím chakru, ktorá je trochu citeľnejšia než predtým, a počúvam čo sa tam deje, keďže cítim chakry obidvoch*

Hmm... to bude trochu těžší. Pomyslím si. Chtěl jsem se někde usadit,.. tak mě napadla vesnice. Odpovím mu něco co jsem si rychle vymyslel.

A jsem první u koho jsi to zkoušel ? *Usměji se.* Nebo tě všichni ostatní poslali do háje ? *Přišlo mu, že slyšel něco na střeše, ale dá to z hlavy a opšt pozoruje Hitsumara.*

Né! Tak to není! Zazubím se.

Toto je zaujímavá konverzácia..* ozve sa mi Gobi v hlave, len sa uškrniem a počúvam*

Ehhmmm.. A jak to tedy je ? Poslali tě Akatsuki na špehování ? Nebo se opravdu chceš jen přidat ? *Stále ho nevěřícně pozoruje a sem tam přehodí pár papírů.*

K Akatsuki až nepatřím. Vzal jsem jim ale něco, díky čemu můžeme vystopovat i jejich úkryt... odpovím.

No.. To by se hodilo.. Docela bych potřeboval to s nimi konečně ukončit.. A co to tedy máš ? *Podívá se na něj už se zájmem.*

Vytáhnu za kabátem dva prsteny ale zbytek co mám u sebe skrývám. Oba prsteny držím pevně mezi prsty, kdyby mi je náhodou chtěl z ruky vtrhnout. Díky tomuhle se můžu dostat do jejich úkrytu. Jeden z nich dokonce patřil osobě, která se tu kolem vesnice párkrát toulala...

Protože nemám dále důvod tam zůstávat. Rázně mu odpovím.

Mnoo.. myslím, že už môžem.. *poviem si pre seba, zavesím ako netopier a pozerám na nich cez okno*

Eh- zadivím se a zaměřím pohled na Alex který vysí za oknem, které je kus předemnou.