Pracovňa Hokage

*Po toľkej práci si na chvíľu otvorím okno, aby som načerpala nové sily a len tak pozerám na Konohu. Zratu počujem krik. Pozriem sa smerom dole a vidím, akí hrubí sú strážcovia. Okamžite sa chytím okna a vyskočím ním von. Dopadnem rovno medzi stráže a Ryuua. Obom jednu vrazím.* Obaja sa hláste zajtra u mňa *pozriem na nich prísnym pohľadom a potom sa obrátim ku Ryuuovi* Čo potrebuješ, Ryuu?

*sednu si do tureckého sedu a nadzvednu hlavu, chvíly tě pozoruju a pak nadzvednu obočí* Nudím se ... *řeknu rázným hlasem*

*rozosmejem sa* Tak ty sa nudíš.. Si ako malé dieťa *usmejem sa a podám ti ruku, aby si vstal*

*Vstanu sám a pak se ohlédnu za sebe se zamračeným výrazem* Pchéé ... *potom na tebe jedním očkem kouknu* Nechceš někam zajít? *zasměju se*

*šťuchnem ťa do čela* Jasne.. Čo tak severné tréningové cvičisko? *zákerne sa usmejem*

*svěším ruce a kouknu do země* Ale ... Zase trénovat? *zamračím se a kouknu na tebe* To je nefér ... Naminko!

Hmmm.. Ty sa nevzdáš, však? *dám si ruku v bok*

Vzdám, ale vždy až v tu správnou chvíly *vypláznu na tebe jazyk*

*rozosmejem sa znovu* Tak poď sa najesť, ale zajtra zabereš dvakrát toľko *žmurknem naňho a vyplazenie jazyka mu oplatím*

Hai! *řeknu nadšeně a usměju se* Jdeme!

*rozbehneme sa ku Ichiraku*

*rozeběhnu se za tebou*

*přiletím spolu s nami k otevřenéému oknu a položím ji na okno a poté si stoupnu za ni, křídla mizmizí* gomen, ale musel jsem

Vypadni odtiaľto! A vráť sa, keď budeš pripravený rešpektovať pokyny kageho.. *zabuchnem okno a posadím sa nahnevane do kresla ku stolu*

*usměji se a rozplynu se na temnout, projedu pod oknem a vevnitř se zhmotním* tak jsem tu.. velice se omlouvám, když ono mě to nedalo

*hodím po tebe čelenku, ktorú vytiahnem zo stola* Odchod! *precedím pomedzi zuby a vezmem papiere, ktoré začnem vypisovať*

mám jen otázku... nepotřebujete znát jméno? *řeknu a poté si před tebe kleknu* velice se omlouvám, mrzí mě to, odpustíte mi to?

Tieto záležitosti vyriešime zajtra ráno. *ani sa na teba nepozriem a ďalej sa venujem papierovaniu*

umm neodpověděla ste mi *dál klečí* Taová potupa že se nestydíš *promluví hrubým hhlasem anděl* sklapni *odsknu mu*

Hm? *dvihnem hlavu a nikoho iného okrem Angela tu nevidím* takže aj on? *hlavu skloním späť ku papierom* skôr ma zaujímajú tvoje schopnosti, ako tvoje meno. *reči o odpustení ignorujem aj naďalej*

jaké přesně? *zeptám se* ty tupče to jí chceš všechno říct? *opět promluví* zavrčím jen a postavím se* dneska seš nějakej naštvanej* zašeptám*

To, čo dokážeš.. Je to bežný postup, keď sa zakladá zložka shinobiho. *pokračujem s papierovaním*

no tak pocházím z klanu Rayto.. ze vznešené linie, ovládám anděla všech andělů víceméně boha temnoty, a také nepoužívm běžné podstaty ale podstatu světla a temna *odpovím*

*zabrzdím sa pri vyplňovaní papierov* Skoro by som zabudla *z rukáva mi vylezie jeden z hadov. V miestnosti sa zväčší*

na co? *zeptám se*