Pracovňa Hokage

Ne, nebude.. Aj tak tu spať nebudem.. *postavím sa a vyzlečiem si plášť, ktorý zavesím na háčik*

umm škoda *posmutní* spíš strašně roztomile *pousměji se* no co nadělám, takže už ideš hajat... ah teda spát?

*tvoje slová ma nijako nevyvedú z koľají a len ti venujem pohľad "robíš si zo mňa srandu?"* Áno, idem spať.. Ráno mám prácu..

promiň sem zvyklej od té lepší polovičky anděla na tyto slova *řeknu a usměji se* no tak ti přeji dobrou noc *usměji se a vylezu zpátky na okno, skleničku punčem si vezmu sebou* ummm je tu celkem zima *pronesu je ntak a roztáhnu svá velká křídla ktermi se zabalím aby mi bylo teplo a sednu si*

*vyjdem z kancelárie a zmiznem preč*

*přivřu okno a dívám se na konohu, u toho si upíjím punč*

*Rozrazím dvere kancelárie a s veľkým povzdychom si sadnem za stôl, kde sa znova nakopili stohy papierov. Začnem ich vypisovať*

*Protože u brány vysvětlili rovnou proč přichází, tak nebyl problém a jsou před dveřmi do kanceláře.*

Matadato: Co myslíš ? Přijme nás Hokage ? Vždyť nejsme až tak silní... Co když zklameme. *Začíná zmatkovat.*

Shisui: Jaj.. Neber to tak... -Asi proto mě poslal Nomi s ním.. Věděl, že Matadato bude zmatkovat.- *Udělá facepalm a zaklepe na dveře.*

*Klopanie cez obed ma dosť zarazí. Dvihnem hlavu od papierov a som zvedavá, kto to je* Ďalej.. *hlavu síce držím dvihnutú od papierov, no rukou stále píšem ako keby som robot*

*První vejde Matadato a je hrozně nervozní a tak má hlavu sklopenou..* Ko...Ko...Konichiwa Hooo-kage-sama *Neví co dělat tak jen stojí.*

//Shisui: Co děláš pitomče ? *pošeptá mu a naznačí mu, aby poklekl. Oba kleknou a řeči se radši ujme Shisui* Dobrý den. Hokage-sama. Sensei nám řekl, abychom šli přímo za vámi a za nikým jiným. Jsme jounninové ze Iwy a jsme tu na rozkaz Nomi..Chci říct Tsuchikageho, jakožto vaše osobní ochranka a též jako poslové. *Řekne sebevědomě, aby udělal dobrý první dojem a dál oba klečí.*

*Vypočujem si prednes jedného z nich. Očami sa vrátim ku papierom* Je pekné, že sa Tsuchikage bojí o moju bezpečnosť, ale zabúda na to, že som jedna z Kage.. *jedným okom na oboch pozriem* a nekľačte..

Shisui: *Zvedne se i s Matadatem* Omlouvám se Hokage-sama, ale tak nás to sensei učil... Ještě k tomu. Ano...Bojí se o vaši bezpečnost, ale také jsme tu jako spojky. Jsme na poměry v našich vesnicích nejrychlejší, takže jsme tu k službám pro celou vesnici. Vás chráníme pouze na osobní žádost Tsuchikageho... A nebudeme vás obtěžovat v každé chvíli, jen na vás sem tam dohlédneme jedním očkem. *usměje se* Jmenuji se Shisui a toto je můj přítel Matadate.

//Matadato: Zdrraaavím..Jee mi ctí.. *Stále panikaří, tak dává najevo jen nervozitu.*

//Shisui: Prosím vás..Omluvte ho.. On už je prostě takový.. -Až to někdy štve i mě.-

*Odložím pero a opriem sa o operadlo kresla* V poriadku, ak sa mi nebudete pliesť do cesty pri povinnostich, nemám žiadny problém s vašou prítomnosťou v dedine. Využívajte zariadenia dediny ako doma.. Ak sa niečo vážne prihodí, okamžite ma informujte.. *nahnem sa k šuflíku a vytiahnem z neho dva malé odznaky s konožským znakom* Toto noste a nemali by ste mať problémy s občanmi.. Ešte jedna vec.. Bude vám stačiť ako vaša základňa knižnica?.. *znova sa opriem o operadlo a chytím do ruky pero* Mimochodom.. Moje meno je Uchiha Namine..

//Shisui: Známe naše jméno Hokage-sama..Děkuji jste velkorysá a nebojte..Nebudeme vašim stínem o to nás Tsuchikage neprosil, jen se postaráme, aby se nic nestalo vám ani vesnici. *vezme znaky a jeden podá Matadatovi.* Arigato gozaimasu.Už půjdeme ať vás nerušíme. *Oba se ještě jednou ukloní a jednohlasně řeknou.* Sayonara ! Hoakge-sama ! *Pomalu odchází z kanceláře.*

*vrátim sa k papierovaniu*

To by sme mali.. *odložím hotové papiere a položím pero na stôl. Vstanem a odídem preč*

*jelikož nespí, ikdyž by rád a bylo opootevřené okno slyšel jejich rozhovor, mírně se zašklebil když řekli nejrychlejší, možná tak pěšky, no dál rozhovor neposlouchal protože ho nezajímal a tak seděl dál, nakonec mu křídla zmizeli a on vlezl oknem do kanceláře, poté odešel prič*

*přez bránu, ulicema rovnou sem, přitom jak lidé pozorují mé neuprosné chychotání se dokulhám až sem, chvíly se opírám o stěnu před dveřma a zhluboka dýchám, nakonec jednou holí zabouchám na dveře* Naminko? *zeptám se přez dveře a přitom po holi začne vylézat veverka, až se dostane na mou ruku* Hm ... Jak ti vlastně budu říkat? Si kluk nebo holka? *zeptám se podezíravě, veverka na mě ale jenom kouká s křišťálovíma očima* Hmpf ... Kluk? Pokud ano, zamávej ocasem, myslím že si na to dost chytrý .. nebo chytrá .. určitě mi rozumíš .. Co? *veverka nečině stojí* Takže holka? *veverka začne mávat ocasem* Asi je rozhodnuto ... Budu ti říkat Midori ... *zasměju se a veverka pokroutí ocasem* Takže se ti to líbí? *dál s ním kroutí* Tak je tedy rozhodnuto .... *potom kouknu na dveře* Asi tu není ... *pomyslím si a znova zabouchám, potom mě ale chytne křeč a já se sesunu po zdi na zem* Sakra. .. Co to semnou pořád je?

*objaví sa tu s Angelom pomocou Kamui*

*z pravého oka jej hneď začne tiecť krv, chytí sa zaň a zastoná od bolesti*

Matadato: Hokage-sama. Shisui utekl do vesnice oznámit nějaké informace pro Tsuchikageho. Mám tu zůstat nebo už dneska končíte ? *Ptá se z úklonou.*

*oběví se tu spolu s nami v kamui, mírně se mu zvedá žaludek, ale všimne si jak se nami chytne za oko a zastoná, uvidí i krev, rychle vytáhne kapesník a jemně ji položí ruku na rameno (tu v které kapesník není)* jsi vpořádku? ukažmi to *řekne a chce aby mu ukázala pravé oko*

*V túto chvíľu Matadata a Angela úplne ignoruje a rýchlo priskočí k Ryuuovi* Ryuu!! *vidí, že sa nehýbe a nereaguje, preto okamžite zisťuje jeho životné funkcie. Hneď však zistí, že je živý a len spí. Odľahne jej.* Matadato, prosím ťa, vezmi ho do pracovne a ostaň tam s ním, ak by sa prebral. *pozrie na spiaceho Ryuua, pritom má zavreté pravé oko* Ty mi teda dávaš zabrať, chlapče *pomyslí si a otočí sa na Angela* na dnes máš voľno..

//Matadato: Hai Hokage-sama. *vezme Ryuua a odnese ho do kanceláře. Nejprve ho položí na stůl, potom přisune židle, aby ho měl kam uložit a položí ho tam.* Tak.. Snad to bude stačit. *Sedne si poblíž a už jen tiše sedí.*

*podívá se na nami* Mám volno celou dobu takže asi tak* poté ukáže rukou s kapesníčkem na tvé přivřené oko od krve* můžu? *zeptá se mile*