Údolie konca

-Smůla kamaráde, ale vím, kam si dopadnul.-  *Pomyslí si o Hitsumarovi a na chvíli zmizí. Potom se objeví za ním.* Doton: Kajuugan no Jutsu !! *V momentě je jeho tělo tak těžké, že se nemůže ani pohnout.* Neboj se.. Dokud tu budu.. Ty neumřeš.. Nesnáším vraždění.. Pokud budeš spolupracovat, dokonce tě i pustím.

*probudím se, protože mě probudí rány* Sakra co se to tu děje?! *pomyslím si* To tu nemá člověk ani trochu klidu? Celkem nevychované, bojovat tady ... u posvátných soch ... *dál si říkám v duchu, nakonec pomalu vstanu a nohou se opírám o sochu* Báka .. *facepalm*

Ztěžknu a neunesu bolset a několika násobně hmotné mé tělo, tak spadnu na koleno a oto se opírám loktem. Snažím se vypořádat s těžkostí a v jedné ruce držím jednoruční pečeť. Jako by mě to zajímalo. Zareaguji na to co řekl.

Hele hochu.. Podle mě jsi moc mladý na to, aby si umřel... Ale pochyuji, že tě Kazekage jen tak nechá jít.. Já tě taky nenechám jít, dokud mi neodpovíš na otázky... A teď se ti omlouvám. *Všimne si té pečetě a na ruku mu silně šlápne.*

Jakmile se jeho chodidlo přiblíží k mé dlani, tak mu rázem zmrne a nabere ledovou vrstvu. Máš špínavé podrážky.

*je to ten s ladom. Pomyslim si*

Ty malej smrade... *Ze zlosti ho obalí Jinton no Yoroi a led se okamžitě rozloží* Tak poslyš.. Zabiju tě hned a tady, pokud nebudeš spolupracovat. Nebo tě odvedu k Hokage a věř mi, že ona z tebe ty informace dostane.

Zamyslím se, a pak si uvědomím že jsem jí už viděl. Tak mi nedupej do dlaně.

//Hiroto já sem pryč aha že

Angel... Buď opatrná.. Nechci, aby se ti něco stalo.. Momentálně je každý můj dotek nebezpečný, takže se drž trochu dál. A co se týče tebe. Pomůžeš nám nebo radši umřeš.. Pochybuji, že Itami stojí za smrt... *Podívá se na Hitsumara.*

Ty si nukenin, že? *pytam sa Hitsumara*

Chm. Zabručím na Nomiho a pak ztěžcle otočím hlavu na tu holku, kterou si rozhodně nepamatuju. Dalo by se říct...

Ještě jsi mi neodpověděl.. Promiň, ale nemám vezvyku se opakovat a ani mě nebaví nadávat, takže nepočítej, že mě vyprovokuješ.. Má trpělivost je hodně velká... Jen nerad ubližuji lidem, které ani neznám.. Pokud ovšem nenapadnou ty, které miluji.. *Věnuje krátký pohled Angel.*

A co ti mám odpovědět ?

My už sme predtym bojovali, pamatate? *spomeniem si aj, že tam bol Itami*

Co mají Akatsuki za lubem ? Proč jste unesli Kazekageho a jestli se máme opravdu bát ? *Podívá se na něj a pozoruje ho, kdyby chtěl něco provést.*

Hm? Nevím že mluví na mě, tak mlčím a očekávám že to bylo střelené na Nomiho, který stojí za mnou ě něco odpoví.
Nevím, jsem tam nově. Odpovím prostě Nomimu.

Odkial si vlastne? Kto si *pytam sa Hitsumara*

Na to ti neodpovím. Dívám se na tázající. (Angel)

Promiň Angel.. Odpovím ti teď.. Vzpomínám si.. Ale tam jsem tuším viděl jen to jak zvládáš suiton.. Jak mám vědět, zda neskrýváš potenciál ? *Usměje se na ni. Pak se podívá na Hitsumara.* Mohly bychom ti pomoci, kdyby si se svěřil.

Nechápem, ako si sa mohol pridať k Akatsuki *pozriem sa na zem smutne*

Nepotřebuju! Důrazněji řeknu, když ten za mnou mluvil cosi o pomoci. Udělám zase v pravé ruce jednoruční pečeť a zavču oči. Nechápeš proč jsem se tam přidal? Přidal jsem se tam prostě jen tak..

Ty...potom si iba ďaľší úbožiak *poviem so smutným výrazom* nemáš žiadny ciel a ani potom nevieš kto si *začne sa mi trasť ruka*

Možná jo. Snažím se zvednout.