Údolie konca

*Zruším brnění a chytnu ji za ruku.* Nemusíš se tím trápit.. Je to jeho život a jeho rozhodnutí, tak ho v tom nech.. Možná si jednou vše uvědomí a pak se změní. Omlouvám se hochu, ale nemohu tě propustit.... Dokud. *Za tebou se objeví můj tajně udělaný jinton bushin a ten tě uhodí do zátylku, aby si omdlel.* (Jak chceš.. Můžeš si toho všimnou, ale je to nepravděpodobné.)

*sklopím hlavu a du pomalým krokem k nim* Vy! *řeknu nasrnaně* Jak si dovolujete zde bojovat?!! Jak si dovolujete zneuctít tuto památku nějakýma posranýma hádkama?! J-j ... *podívám se na ně* Vypadněte odsud! *zakřičím na celé údolí* Běžte si bojovat jinam!

( Kde je zátylek ? xD )

*Všimnem si toho kričajúceho chlapca a spomeniem si naňho* Ha? Ty si ten s tou veveričkou minule! *apomeniem si*

KAI !! *Uvolní Hitsumara a nechá ho tam ležet.* Angel.. Tenhle nám nepomůže a musíme pomoci Hirotovi, takže půjdeme ? *Podívá se na ni a pak na Ryuua.* Hele.. Tenhle je od Akatsuki.. Slíbil jsem mu, že mu neublížím, takže nemůžu nic udělat.. Jestli chceš.. Odnes ho někam na bezpečné místo mě je to jedno. Za účelem, za kterám jsem přišel už mám.. *Skočí k Hirotovi.* Zvládnete to ? Nebo vám mám pomoci ?

Chci ... *posmutním po dnešní události* Ale myslím že tahat informace zde je zcela zbytečné! *potom kouknu na Angel a z pod trička mi vyleze midory (ta veverka)* Jo ... Asi jo ... *usměju se* Ale to nemění nic na tom .. Co tady provádíte .... Tohohle znám ,... A když jsem ho minule viděl .. Měl čelenku konohy. .. Takže útočíte na konohu! Pokud vás to zajímá ! *řeknu když vidím Hitsumara*

Konoha...*spadnem na zem a začne mi hučat strašne v hlave*

Tenhleten je z Akatsuki Ryuu. *Podívá se na něj.* A navíc tu bojoval s mými přáteli, takže jsem musel zasáhnout. Omlouvám se, ale nechci, aby bylo mým přátelům ubližováno.. Měl by si to pochopit... Jsi fajn kluk.

*Skloním se k Angel.* Jsi v pořádku Angel ? *Ptá se ustaraně.* Co se děje ? Pověz mi to prosím....

Co je?! *kouknu na Angel*
Kyuubi : *pusměje se*
He? Co se tak tlemí? Že by v sobě měla taky nějakého bijuu? *řeknu si v hlavě a kleknu si k ní* Si v pohodě? *mirně se usměju*

*hučí mi stále v hlave a zrazu sa mi zmení farba oči a začnu mi rásť tesáky*

-Ona má v sobě Bijuu ?- *Vyděsí ho to, tak ustoupí..* Jak ji teď mám pomoci ? Nemám žádné techniky, které by mi nyní pomohli. *Opět se vrátí k ní.* Angel...Angel.. Nesmíš podlehnout.. Stále tam někde jsi.. Nedej se.. Jsem tady... Jsem tady pro tebe, tak se prober.. Nenech se ovládnout. *Stojí za ní a drží ji v obětí.* Prosím prober se... *Pak se přiblíží k jejímu uchu a pošeptá ji.* Miluji tě.. Nevím proč jsem ti to neřekl už dříve.. Asi jsem se bál toho, že by si se na mě vykašlala, ale teď potřebuji, aby si bojovala.. Zase půjdeme do toho údolí, do té taverničky.. Jen se prober a nenech se.. Bojuj s tím.

Na zemi začnu trochu chrápat. ( )

UAAAAH! *zakričí vo mne bijuu a všetko okolo mňa sa vyhodí do vzduchu*

*odletím pryč od ní, rychlostí blesku ale vstanu a pomalým krokem du v potrhaném oblečení k ní, když jsem těsně u ní napřáhnu se na vrazení jí facku, nakonec toho ale nechám a kleknu si k ní* Hele .. Vím jaký to je mít v sobě ... to "zvíře" *při slově zvíře rukama udělám uvozovky* Ale ... Musíš bojovat .. Od mala mě každý nenáviděl ... A ponižovaly mě... Ale tohle se mi ani jednou nestalo .. Nevím co tě tak najednou naštvalo .. Ale musíš to ovládnout .... To zvládneš ... Když to zvládnu já, musíš i ty .. *usměju se*

*I když je to vše hrozně silné, stále ji držím v obětí, už cítím jak to ve mě vyvolalo křeče a trochu zaskučím bolestí.* Má pravdu Angel.. Sice nevím jaké to je mít v sobě Bijuu, ale musíš bojovat.. Prostě musíš.. Chci se tam vrátit.. Do toho údolí.. Chci se tam vrátit s tebou a teď ti pomohu, i kdyby mě to stálo život. *Trochu povolím, protože ty křeče jsou nesnesitelné.* Ryuu ? Jak to řešili s tebou, když si měl takové záchvaty ? Možná to my dva zvládneme taky.

M-mě se nic takového nikdy nestalo .. ale to asi protože jsem nikdy nepocítil zlost. . a i když ano ... Držel jsem jí hluboko uvnitř ... Nevím jak jí mám pomoct ... *zamysím se* Jediné co můžeme udělat je čekat ... Čekat co se stane dál ... *řeknu potichu a vstanu* Myslím že pokud se jí budete snažit eště chvíly utišovat .... Třeba se vrátí do normálu ... Vlastně ... Jednou ... Když se mi tohle nedavno stalo ... Namine mi řekla něco ... Co mě zahřálo u srdce ... z čeho jsem byl šťastný ... a vrátil se nakonec do normálu... Myslím že se dobře znáte .... A něco k sobě oba vzájemně cítíte .. třeba to pomůže .. *usměju se*

Přestanu chrápat. (Musím si nahonit nějaký posty )

(A to že tě angel odpálila ti nevadí? ._.)

// Neodpálila ._.

Vůbec nemám ponětí Ryuu.. Já nejspíš chovám nějaké city k ní, ale bojím se, že to je jen jednostranné, protože se nikdy nevyjádřila...Asi mi ještě stále třeba nevěří nebo tak, ale i tak se jí budu snažit pomoci. *Opět se podívá na Angel.* Prosím tě.. Bojuj.. Dokážeš to.. Věřím ti.. Už od začátku jsem ti věřil. Už když jsem tě poprvé potkal, tak jsem věděl, že v tobě je dobro, které jen tak něco neskolí. Víš proč jsem tě tenkrát zachránil ? Protože jsem věřil, že by si mohla být ty ta, která mě vytáhne z toho světa bolesti a utrpení, které v hloubi srdce mám.. A pak. Když jsem tě poznával víc a víc, jsem zjistil, že to máš být opravdu ty.

NECH MŇĚ BÝT *rýchlo vytiahnem kunai z vrecka a zapychnem ho do svojho ramena a zrazu začne mi hrozne rýchlo tiect krv. Po chvíli začnem ztrácať dych*

*pri tom mi spadne z vrecka čelenka Konohy*