Údolie konca

*mlčí*

*mlčí*

Z jaké jsi vesnice? Zeptám se ho po době mlčení a ležím si.

konoha *odpovím ti a pootevřu oči*

Áh, Konoha. Trochu se zarazím.

děje se něco? *teptám se*

Né, nic. Řeknu mu.

*pokrčí rameny čehož si ty nemůžeš všimnout jelikož je mám pod křídly a zabřu opět oči*

ne *odpovím*

Né? Překvapeně. Aspoň nemusíš zbytečně riskovat život...

nejsem ninja, ale přitom jsem, no já jsem něco mezi ale to je jedno *řeknu*

blbě se to vysvětluje *řeknu* nech tak

Hm. Přikývnu, teda sotva pohnu hlavou jak jsem ztuhlý..

*objavim sa tu sám a pozerám na oblohu*

*Nakoniec poviem Yui*Ak chceš byť somnou tak si na mňa počkaj *a pomaly odchádzam*

Ucítím čakru na kterou sem čekal. Podívám se ze sochy k Údolí a vidím ho tam. Počkej! Zařvu na něj aby nezmizel a skáču ze sochy Madary k němu.

*pozrem na Hitsumara ako Skace dolu a pozerám na oblohu*

*Přiletím na sochu Madary a vedle mě se objeví Akuma.*

*Dojdem až ku Ayame*

Přiskočím k němu. Pak ucítím znovu čakru i té holky a jen letmo otočím hlavu jejím směrem. Pak se podívám na toho maskovaného muže. Doveď mě do toho vězení... něco jsem si tam nechal. Požádám ho.

Hmm prečo by som to mal robit hnupe *postavím sa* tvoje oči su zaslepene lhanim