Údolie konca

si v pohode Nomi? *pytam sa ustarane*

*Stále leží a nehýbe se.* (Jen tak pro jistotu. Hraje to xDD )

(ja viem xD) Nomi? *pridem k tebe bližšie k zemi*

-Počkat nebo nepočkat ?- *Říká si, zda počká až ho bude sama otáčet nebo jestli to má udělat už nyní.* -Zkusím počkat.... Přinejhorším mě tak nakopne.- *Chtěl se zasmát, ale nemůže, protože by se prozradil.*

Nomi, ja ta počujem, že dýchaš, tak sa nerob *otočim ho a dívam sa na Nominovu tvár*

*Když mě začíná otáčet, už se začnu konečně smát, chytnu ji za ramena a převalím se s ní tak, abych na ni ležel.* Tak... Asi si vyhrála.. *Usměje se na ni a pak ji jen pozoruje.* Páni.. I v měsíčním svitu jsi tak překrásná. *Říká neví proč a dál jen takhle leží.*

Hej, nerob si srandu len tak, fakt som sa trochu bála *ked sa so mnou prevrati, začervenam sa po tom ako mi povie o tom mesačnom svite* Čože? *divam sa na Nomiho*

*Usměji se na ni.* Ehmmm bála ? *Skloní nad tím hlavu, ale stále s úsměvem.Po chvíli dál odpovídá.* Aha.. Promiň.. Jen mi přišlo, že když už tak jsem si zamiloval tvůj vzhled a teď navíc tě ještě k tomu vidím ve světle měsíce, tak.. Páni.... Šťastný ten co s tebou jednou bude moci být. *Stále se nehodlá zvednout, protože ji dál pozoruje.*

*sčervenam a začne mi aj silno bušiet srdce po tich slovach, po ktorych povie Nomi* Ach...diky *stale sa divam na Nomiho*

Za co děkuješ ? Za to, že ti jen připomínám tak jasná fakta ? *pohladí tě po tváři a pak ti věnuje úsměv.* Pokud je to opravdu tak, potom za to nemusíš děkovat... *Sedne si a zvedne ji tak, aby ji mohl v sedě obejmout.* To už se mi zase stýskalo nebo co ? *řekne takovým slabým, ale radostným hlasem.*

*ked sa posadime, tak sa trochu ukludnim a taktiez ta obijmem* Chybal si mi tiež *poviem potichu*

*Když ji pustí, tak si pak opře čelo o to její a dál jen na ni hledí a sem tam mu steče slza po tváři.* Taková krátká doba a mě si zase tak chyběla... Co budu dělat až tě nebudu vídat ještě déle ? *Usměje se, i když mu tečou slzy po tváři.*

*sčervenam znovu, ale pri tom ti utieram slzy a poviem*az ked proti Akatsuki všetko zlo zlomime, tak vtedy *usmejem sa na tepa*

Vtedy co ? *Zvedne hlavu a zadívá se jí do očí s takovou nadějí v očích. Dokonce se mu objeví už opravdu docela milý úsměv. Ale stále mu zůstává takový nadějný výraz.*

*sčervenam* Tak vtedy pridem sa tebou a budem s tebou *usmejem sa na teba*

Myslíš to opravdu vážně ? *řekne opravdu nadšeně. Chytne ji za ruce podívá se na ni a usměje se.* Tak do té doby tě budu chránit třeba svým vlastním životem Angel... A udělám vše pro to, abychom nakonec byli my dva spolu. *Dlouze ji políbí a pak ji jen trošku víc silně obejme a trochu se i tře o její tvář.* Arigato.... *pošeptá ji.*

Jo *obijem ta silno*

//tssss.. moj bráško sa dá tak ľahko?!

*medzitým, čo sa tu dialo, pohne sa s Aodou ďalej na jazero, kde spolu stoja. Nami je znova na jeho hlave a sedí v tureckom sede.*
/ja: Aoda? Potrebujem, aby si mi vyčmuchal, kde sa nachádza Yamata no Orochi..
/Aoda: To bude trochu problém, Nami-sama..
/ja: Viem, že to nebude ľahké, ale potrebujem, aby si mi pomohol..

/Aoda: Nami-sama, Manda by vedel presne, kde sa nachádza..
/ja: *hneď Aodu preruším* Mandu mi nespomínaj, budeš to museť zvládnuť sám.. Nie.. Zvládneme o spolu *má stále aktivovaný sharingan*

*zjaví sa na Madarovej hlave a pozrie sa dolu kusok opito potom do seba začne dávať druhu dvojlitrovú flašu a mykotavím pohybom skočí dole*

//poradie : Nami, Itami, Temari...

//ok napiš ty Nami

/AOda: Nami-sama, prišli sem %další ľudia..Jeden z nich má nezvyčajne veľkú chakru..
/Ja: Hmmm.. *zamyslí sa a popri tom zamračí*

*pomaly sa dotácka ku nim bližšie* ZDRAVIM CHLAPCI ! *zakryčí opito a pomaly táckavo pije z druhej flaše ale zaroveň aj z prvej* Ako sa mááááte ?