Pracovňa Hokage

teď si děláš srand žejo? *podívám se na ni vážně*

Vypadám na to? *obrátim sa na teba s kamennou tvárou. Potom sa pousmejem a prejdem ku gauču, na ktorý sa rozvalím*

umm.. ty hele.. usmívej se častěji, sluší ti to *usměji se*a je to první kok k zábavě *dodám* a proč pro tebe slovo zábava neexistuje?

S úsmevom nemám problém *podložím si hlavu rukou a zavriem oči* zábava.. hmm.. nepotrebujem ju

ale prosimtě, každý člověk ji potřebuje i démoni potřebují zábavu, uvolňuje dodává pocit života *řeknu a usměji * tak se jště usměěěj prosíím *žebrá*

Čo za to? *spýtam sa a otvorím jedno oko*

umm co chceš? *zeptám se*

*venujem ti jeden úsmev a potom poviem:* Už môžeš odísť..

mě se nikam nece *usměji se* ale opravdu nedělám to abych tě provokoval, jen proto že stejně buĎ budu bloudit vesnicí a nebo hlídat kageho jak spí, tu druhou možnost radši

Poviem to teda inak.. Odíď z kancelárie.. *poviem už s oboma očami zatvorenými*

*příjdu k oknu a otevřu ho, sednu si ven a opět ho zavřu, sednu si na rám a koukám na konohu*

*ešte dlho rozmýšľam, a potom zaspím*

*Prebudím sa a oči ma našťastie už nebolia. Pozdvíham všetky papiere a privolám jedného člena ANBU jednotky, aby mi zohnal nový stôl a starý odniesol preč. Tak aj urobí. O chvíľu tu mám nový stôl, na ktorý položím papiere. Sadnem si za stôl a začnem ich triediť. Rukou si podopriem hlavu a znova privolám jedného z ANBU.*
/ja: Uistite sa, že bariéra okolo dediny je dostatočne silná proti votrelcom a nečakaným útokom.
/ANBU: Hai, Hokage-sama
/ja: Ešte niečo.. Pri bráne dočasne stoja dvaja Jouninovia, ale kvôli udalostiam zo včerajšku ich čo najskôr nahraďte 2tímami ANBU strážcov po dvoch.. podotýkam - čo najschopnejších! Budete sa meniť v 4hodinovom intervale, aby ste mali dostatok síl.. Každého príchodiaceho, ktorý sa už len dostane do blízkosti brány, mi hláste!
/ANBU: Hai!
/ja: Môžeš ísť *začnem robiť papiere*
/ANBU: *zmizne*

*Keď dorobím papiere, vstanem od stola a zakrvácaný plášť hodím do koša. Otvorím druhé okno, ktorým vyskočím von v civile.*

*postavím se na římse okna a skočím dolů, rozstáhnu křídla a co nejrychleji a nepozorovaně vyletím do oblak a odletím*

*přiletí k oknu kde předtím seděl, sedne si na římsu, ví moc dobře že ho nikdo neviděl letět, znuděně se dívá na vesnici a chvílema do pracovny zda tam není hokage*

*Dorazím aj s Nomim do kancelárie. Hneď ako otvorím dvere, vidím Angela na okne.* Nech sa páči, Tsuchikage, posadte sa *ukážem na pohodlné kreslo pred stolom. Podídem k oknu, ktoré otvorím* Čo tu chceš? *spýtam sa Angela a popritom sa otočím naspäť ku stolu a sadnem si zaň.*

*pootočím se a sednu si v okně líp* jsem tu už od včera, říka jsem že nespím a nemám stejně co dělat tak se dívám na konohu *odpovím*

Ak teda nič nepotrebuješ, mohla by som ťa požiadať, aby si odišiel? Mám tu jednanie s Tsuchikagem *pohodím hlavou smerom k Nomimu*

stačí když zavřu okno? zjistil sem že přez něj nic neslyším *usměji se* mám to tu vyhřáté

Myslím, že som sa vyjadrila jasne.. *stále s tebou komunikujem otočená chrbtom k tebe a sediac za stolom*

když se to tak vezme, tak já tam svmi nejsem, jsem jinde já jsem venku vy uvnitř *usměji se*

Nerešpektovanie Hokageho sa trestá *poviem kludne a na tvári sa mi zjaví slabý úškrn. Postavím sa od stola a osobne zavriem za tebou okno. Opriem sa o radiátor a skrížim si ruky na hrudi* Čo teda potrebujete, Tsuchikage?

umm to jí asi nedošlo že todle sem chtěl udělat celou dobu *zabrble si a otočí se na konohu*

*Zaklepe na okno a pak ho otevře.* I když jsem vás slyšel, tak stále toto je jednání dvou kagů, takže se sem nemůže plést obyčejný shinobi, tak prosím vás nerušte a odejděte. Prosím vás jako Tsuchikage. Neberte to ve zlém, ale když s někým jednám, chci si být jistý, že nikdo neruší a jestli se bojíte o Hokage, tak nemusíte.. Mé schopnosti se jejím určitě rovnat nemohou. *Usměje se a čeká na jeho reakci.* Dlouho ji nejspíš stejně nezdržím, takže se může vrátit coby dup.